Co jsme dělali v září před 25 lety
Vzpomínky jednatelky na začátky firmy s kurýry.
Začátky v září roku 92, 6. měsíc naší činnosti .
Měli jsme tedy za sebou svůj první půlrok poskytování kurýrních služeb. Když vzpomínám na naše začátky, vybaví se mi prostory, ve kterých jsme si našli útočiště, což byly 2 kočárkárny v Hodkovičkách.
Žádné okno, které nás mohlo rušit a odvádět od práce :-).
Vše bylo v začátcích, a tím nemyslím jen naši EPS, ale úplně všechno.
Když jsme přišli k zákazníkovi s nabídkou kurýrních služeb, získali jsme téměř vždy nadšené přivítání, zájem a zvědavost nad tím, co to vlastně přicházíme nabídnout. Tím spíš jsme působili zajímavě až akčně westernově, když nám u pasu uprostřed hovoru zachrčela vysílačka a začala z ní dispečerka diktovat kurýrovi zadání zásilky, kterou má zrealizovat.
Pamatuji se na okamžiky, kdy naše tehdejší dispečerka už nevěděla, který papír by kam přeložila, co by kde uklidila a srovnala. Pak ale přišel moment, kdy za sebou přišlo několik telefonátů, tehdy pouze na pevnou linku na stole, a najednou adrenalin vyletěl do mraků. Nuda v ten moment skončila.
EPS tehdy zaměstnala na plný úvazek dispečera, 5 kurýrů a své dva zakladatele.
To byl tým, který v dubnu 92 usedl k telefonům, za řídítka a volanty. Tým, který vyrážel do tehdy existujících a nově vznikajících kancelářských budov doručovat a také nabízet firmám své služby. Takto vypadaly naše začátky.
Technicky jsme byli vybaveni velice skromně. V začátcích svého fungování jsme neměli žádný počítač. Zásilky si zapisoval dispečer do formuláře. Tehdy byla funkce přijímání zásilek od zákazníka i rozdělování kurýrům spojená do jedné pozice. Toto jsme postupem času a s nástupem počítačů změnili . Dnes jsou to funkce oddělené.
Nezapomenu já ani mí tehdejší kolegové, jak jsme si na konci pracovního dne dělali kontrolní součty. Jeden z nás četl, druhý hledal ve formuláři a hlásil. Byla to bláznivě detailní práce, kterou bychom dnes už nikdo nebyl ochoten dělat!
Radost ze získání nového zákazníka byla nesmírná, radost ze zazvonění telefonu byla často okořeněna napjatým očekáváním, odkud kam zásilka bude objednána. Zda nebude muset vyrazit někdo ze zálohy, kdo například dělal obchodní práci v terénu. Nicméně i obchodní práce v terénu musela počkat, když dispečerka zoufale zahlásila: Mám něco z letiště a nikoho tam nemáme!
Začátky fungování EPSkurýra byly krásné.
Z dnešního pohledu byly bláznivé, ale tak to na světě bývá, když se někdo ohlíží ve svém životě o 25 let zpátky.
Firmu EPS kurýr založil Gianluca Cornelio spolu s Barborou Cornelio v roce 1991 a v dubnu 1992 převezli první zásilku po Praze.
